Otišao sam jutros na onaj posao, a oni rekoše da im ja nisam potreban.
Šel jsem do té práce ráno, a oni řekli, že mě už nepotřebují.
A oni rekoše: Ne, nego ćemo prenoćiti na ulici.
Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.
A oni rekoše: Hodi amo. Pa onda rekoše: Ovaj je sam došao amo da živi kao došljak, pa još hoće da nam sudi; sad ćemo tebi učiniti gore nego njima. Pa navališe jako na čoveka, na Lota, i stadoše istavljati vrata.
I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
A oni rekoše: Videsmo zaista da je Gospod s tobom, pa rekosmo: Neka bude zakletva izmedju nas, izmedju nas i tebe; hajde da uhvatimo veru s tobom;
Kteřížto odpověděli: Patrně jsme to shledali, že jest Hospodin s tebou, i řekli jsme: Učiňme nyní přísahu mezi sebou, mezi námi a mezi tebou; a učiníme smlouvu s tebou:
A on im reče: Poznajete li Lavana sina Nahorovog? Oni rekoše: Poznajemo.
I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
A oni rekoše: Ne možemo, dokle se ne skupe sva stada, da odvalimo kamen s vrata studencu, onda ćemo napojiti stoku.
A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
A oni rekoše: Zar sa sestrom našom da rade kao s kurvom?
A oni odpověděli: A což měli jako nevěstky zle užívati sestry naší?
A oni rekoše: Iz zemlje hananske, da kupimo hrane.
I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.
A oni rekoše: Nas je bilo dvanaest braće, sluga tvojih, sinova jednog čoveka u zemlji hananskoj; i eno, najmladji je danas kod oca našeg, a jednog nema više.
Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.
A oni rekoše: Čovek je potanko raspitivao za nas i za rod naš govoreći: Je li vam jošte živ otac?
Odpověděli: Pilně vyptával se muž ten na nás, i na rod náš, mluvě: Jest-li živ ještě otec váš?
A oni rekoše: Dobro je sluga tvoj, otac naš; još je živ.
Kteřížto odpověděli: Zdráv jest služebník tvůj otec náš, a ještě živ jest.
A oni rekoše Faraonu: Pastiri su sluge tvoje, i mi i naši stari.
Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši.
A oni rekoše: Ti si nam život sačuvao; neka nadjemo milost pred gospodarem svojim da budemo robovi Faraonu.
Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.
A oni rekoše: Bog jevrejski srete nas; molimo ti se da otidemo tri dana hoda u pustinju da prinesemo žrtvu Gospodu Bogu svom, da ne pošalje na nas pomor ili mač.
I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
Ali oni rekoše Isusu: Mi smo sluge tvoje.
Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme.
A oni rekoše: Takvi kao ti; svaki beše na očima kao carski sin.
Odpověděli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledění byl jako syn královský.
A oni rekoše: Ustajte da idemo na njih; jer videsmo zemlju, i vrlo je dobra. I vi ne marite? Nemojte se leniti, nego pohitajte da uzmete zemlju.
I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země.
A oni rekoše: Da se prenese u Gat kovčeg Boga Izrailjevog.
Odpověděli: Nechť jest doprovozena do Gát truhla Boha Izraelského.
A oni rekoše: Ako ćete natrag poslati kovčeg Boga Izrailjevog, ne šaljite ga praznog, nego uza nj podajte prinos za greh; tada ćete ozdraviti i doznaćete zašto se ruka Njegova nije odmakla od vas.
Kteříž odpověděli: Jestliže odešlete truhlu Boha Izraelského, neodsílejte jí prázdné, ale všelijak dejte jí obět za provinění; tehdy uzdraveni budete, a poznáte, proč ruka jeho neodešla od vás.
A oni rekoše: Kakav ćemo mu dati prinos za greh?
I řekli: Jakáž jest to obět za hřích, kterouž jí dáti máme?
A oni rekoše: Prema broju kneževina filistejskih pet zlatnih šuljeva i pet zlatnih miševa; jer je zlo jednako na svima vama i na knezovima vašim.
Odpověděli: Vedlé počtu knížat Filistinských pět zadků zlatých a pět myší zlatých; nebo rána jednostejná jest na všechněch, i na knížatech vašich.
A oni rekoše: Nisi nam učinio sile niti si kome učinio krivo, niti si uzeo šta iz čije ruke.
Odpověděli: Neutiskl jsi nás, aniž jsi ublížil nám, aniž jsi co vzal z ruky kterého člověka.
A oni rekoše: Čini šta ti je god volja.
Kteříž řekli: Cožť se koli vidí za dobré, učiň.
A car otide sa svojim ljudima u Jerusalim na Jevuseje, koji življahu u onoj zemlji. I oni rekoše Davidu govoreći: Nećeš ući ovamo dok ne uzmeš slepe i hrome, hoteći kazati: Neće ući ovamo David.
Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té země; kterýž mluvil Davidovi, řka: Nevejdeš sem, leč odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeť sem David.
A oni rekoše: Idi, jer će ga Gospod dati u ruke caru.
I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.
Oni rekoše: Mi smo braća Ohozijina i idemo da pozdravimo sinove careve i sinove caričine.
Odpověděli: Jsme bratří Ochoziášovi a jdeme, abychom pozdravili synů králových a synů královny.
A oni rekoše: Nema ništa od toga, nego ćemo ići za svojim mislima i činićemo svaki po misli srca svog zlog.
Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
A oni rekoše: Hodite da smislimo šta Jeremiji, jer neće nestati zakona svešteniku ni saveta mudracu ni reči proroku; hodite, ubijmo ga jezikom i ne pazimo na reči njegove.
I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
A oni rekoše: Nećemo piti vino, jer Jonadav, sin Rihavov, otac naš zabranio nam je rekavši: Ne pijte vino, ni vi ni sinovi vaši do veka;
Kteříž řekli: Nepíjíme vína. Nebo Jonadab syn Rechabův, otec náš, zapověděl nám, řka: Nepíjejte vína, vy, ani synové vaši na věky.
A oni rekoše Mu: Nemamo ovde do samo pet hlebova i dve ribe.
A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
I reče im Isus: Koliko hlebova imate? A oni rekoše: Sedam, i malo ribice.
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
A oni rekoše: Jedni govore da si Jovan krstitelj, drugi da si Ilija, a drugi Jeremija, ili koji od proroka.
A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
A oni rekoše: Šta mi marimo za to?
Oni pak řekli: Co nám do toho?
A oni rekoše: Jedino da idemo da kupimo za dvesta groša hleba, pa da im damo da jedu?
I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
A oni rekoše: Mojsije dopusti da joj se da raspusna knjiga i da se pusti.
Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
A oni rekoše im kao što im zapovedi Isus; i ostaviše ih.
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
A oni rekoše: U nas nema više od pet hlebova i dve ribe; već ako da idemo mi da kupimo na sve ove ljude jela?
A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
A oni rekoše: Ono Gospodu treba.
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
A oni rekoše: Gospode! Evo ovde dva noža. A On im reče: Dosta je.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
A oni rekoše: Šta nam trebaju više svedočanstva? Jer sami čusmo iz usta njegovih.
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Onda ih opet zapita Isus: Koga tražite? A oni rekoše: Isusa Nazarećanina.
I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
A oni rekoše: Kornilije kapetan, čovek pravedan i bogobojazan, poznat kod svega naroda jevrejskog, primio je zapovest od andjela svetog da dozove tebe u svoj dom i da čuje reči od tebe.
Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe.
A oni rekoše: Veruj Gospoda Isusa Hrista i spašćeš se ti i sav dom tvoj.
A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
A on im reče: Na šta se dakle krstiste? A oni rekoše: Na krštenje Jovanovo.
On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
6.0362150669098s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Šel jsem do té práce ráno, a oni řekli, že mě už nepotřebují. 